TOKIO HOTEL

Něco se stalo....

Zrovna jsem šel ven s mojí kamarádkou Marií a najednou se

za mnou rozběhne Tom a křičí na mě ať jdu radši domů že něco tuší….

Že se něco stane…Já ale neposlouchal.Šli jsem s Marií na nákupy když v tom

Mi zazvoní telefon a někdo řekne „Čau brácha…Prosím tě pojď rychle domů!

Něco se děje“ ….Řekl jsem si že normálně Tom tak vystrašený není,, Myslel jsem

Si že si ze mě Tom dělá srandu ale potom mi to došlo!Babička má přece dva dny

Před operací..Proto je asi Tom porád tak divnej! Má asi strach! Samozřejmě že já

 Taky ale věřil jsem že se z toho babička dostane! Za chvilku mi zazvoní zase telefon

A už to není Tom ale nějaký „ššš…..chrrrr…“ prostě jsem dostal strach a rychle jsem

Utíkal domů! Do cesty se mi připletlo auto které do mě málem vrazilo! Vymknul jsem

Si kotník a odřel ramena a větve! Musel jsem totiž běžet lesem abych to stihl!

Doma nikdo nebyl! Byla už tma a Tom nikde! Měl jsem takovej strach že jsem

Zavolal Marii, ale ta to nebrala… Potom jsem zavolal Tomovi, ale ten má mobil jako

Vždycky doma a ještě k tomu vybitej! Dostal jsem pořádnej strach! Už bylo asi 5

Hodin ráno! Nemohl jsem spát.. Byl jsem zoufalej! Bál jsem se a porád jsem si opakoval jenom slova „kurva kde je Tom..“ Byl to můj konec! Byl jsem odhodlanej zemřít!

Můj život skončil když tu není Tom! Před očima mi přeběh celej můj život a zážitky

S Tomem…. Vzal jsem si žiletku… srdce mi bušilo…Najednou jsem slyšel zvuky…

Zvuky který mě doháněli k šílenství! Udělal jsem to. Podřízl jsem si žíly.. Je konec řekl jsem své poslední slovo… Je konec… Ptom jsem se probudil až v nemocnici! Můj bratr se nakláněl na de mnou a porád si říkal „bože ať je v pořídku“ pomalu jsem otevíral oči! Můj bratr byl šťastný a objal mě!Když už jsem se trošku vzpamatoval tak jsemse zeptal Toma jakože nebyl doma ! že jsem to udělal kvůli němu!On se mi rozbrečel sklopil hlavu a řekl „Bille něco se stalo…“ Já jsem to radši ani nechtěl vědět ale potom jsem řekl „Co se stalo?“ Tom mi řekl „babička nepřežila operaci“…….
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

                                     ♥Bratrská láska♥

Jednou jsem šel zase dělat nějaký triky na skejtu když v tom jsem zahlídnul takovou blonďatou holku! Byla dokonalá! Měla krásný hnědý oči! Koukla se na mě! Celý jsem zrudl a sklonil hlavu… Usmála se a šla dál… Řekl jsem si …“ Půjdu za ní a zeptám se jí aspoň na jméno „ Měla krásný jméno! Jmenovala se Wanessa….Byl jsem do ní šíleně zamilovanej!... Nikdy za tu dobu co jsme spolu chodili jsme se vůbec nepohádali!Měli jsme se šíleně rádi! Můj bratr mi záviděl!Když jsem přišel domů ječel na mě Bill „Jako kde si byl? Jak si to představuješ chodit takhle pozdě domů? Víš jakej jsem o tebe měl …“ Brácha? Ty si o mě měl strach??? Bill se začervenal a řekl „ No a co? Jsi můj bratr a nechci aby se ti něco stalo! A ta blondýna co si sní zase někam šel vypadá jako kurva!“ Dal jsem mu takovou ránu že mu tekla červená! Schoval se pod deku a malinko natahoval…Po pravdě mi ho bylo trošku líto, ale neměl nadávat Wanesse! Bill přece ví že jsem na tohle háklivém! Potom z něho vyšla slova „Co jsi mi to provedl…“ Řekl to tak smutně že jsem měl na krajíčku slzu…Neměl jsem slov…Bolelo mě to stejně jako jeho…Sedl jsem si k němu na postel a řekl jsem „ Brácha.. promiň mi to…Je mi to líto co jsem ti udělal…Promiň“ Brácha se na mě ani nevotočil….Jindy se na mě aspoň podívá..,ale teďka ne…Ráno Bill vstává o dvě hodiny dříve než já a vždycky mě vzbudí, ale tentokrát to neudělal…šel do školy sám.. nevěřil jsem tomu!Bylo mi nějak divně.. Ptom jsem se kouknul na Billův polštář..Hrklo ve mně! Byl celej od krve! Mobil si ale nechal doma…Rychle jsem se přvlíknul a utíkal do školy! Učitele jsem nevnímal! Vždycky s Billem sedíme spolu,ale tentokrát si Bill odsedl…Nechápu proč… Poslal jsem mu psaníčko kde jsem napsal „Bille prosímtě já to nechápu..proč si mě nevzbudil, proč se se mnou nebavíš?Moc se ti omlouvám za ten včerejšek!Měl si pravdu je to kráva“ On si to psaníčko ale nepřečetl! Ignoroval mě! Nevšímal si mě a bral mě jako vzduch! Řekl jsem si… Třeba sem mu vážně něco udělal….Malinko mě sjela slza po tváři… Najednou se na mě Bill podíval…Viděl tu slzu.Uvědomil jsem si že jsme dvojčata! Bill cítí když jsem smutný a  já zase cítím na Billovi když je smutný….Je to přece můj bratr!  Nemůže mě sakra furt takhle týrat… Byl řekl „netýrám tě..to ty mě…“ Úplně ve mně hrklo! Nevidal jsem ani hlásku… Když jsem šel ze školy   domů…myslel jsem jenom na Billa… A ten šel za mnou! Zaťukal mi na  rameno a řekl „Já na tebe taky myslím! Jseš přeci můj bratr a mám tě rád i když mě porád mlátíš a štveš! Prostě tě mám rád!“ Moje slza mu spadla do batohu…..